Tereza Vaculíková (jízda v boulích)

Jmenuji se Terka Vaculíková, jezdím v boulích - moguls už šest let a bydlím v Brně.

Jak ses k tomuto sportu dostala? Nebo kdo tě k tomu přivedl?
Asi v 11 letech jsem skončila se sportovní gymnastikou a moc jsem nevěděla, jaký sport chci dělat dál. Brácha už v boulích jezdil, takže když jsme se za ním jeli podívat na soustředění, měla jsem celkem jasno, že to chci zkusit taky a ježdění mě začalo bavit.

Co tě na tomto sportu nejvíce bavilo, když jsi začínala?
Ze začátku jsem byla ráda, že v tomto sportu můžu využít gymnastiku, především ve skocích. V podstatě jsem skákala stejné prvky, jenom s lyžemi na nohách. Postupem času se mi líbilo, že se musím naučit víc věcí najednou, abych trať zvládla sjet – techniku jízdy, se kterou souvisí také čas i nové skoky. No a pak samozřejmě čas strávený na horách se super lidma.

Jaké vidíš největší limity ve tvém sportu? A jejich řešení?
Limity se odvíjí od lidí, kolik energie do tohoto sportu dají. Kluci jezdí stále rychleji, ale holky už se také nenechávají zahanbovat. Stále se vymýšlí nové skoky, i když ty jsou stále omezené jejich povolením.

Jezdíš i závody, jak se na ně připravuješ? Mentálně, fyzicky, nebo nějaké pověrčivé rituály?
Na závody se v létě většinou připravuji skákáním do vody ve Štítech, na podzim pak na ledovcích ve Švýcarsku nebo Rakousku a od prosince už jezdím na závody, které jsou zhruba do konce března. Během jara probíhá kondiční trénink, zatím vždycky v Česku. Rituál před závodem žádný neprobíhá :-)

Tvůj názor na rozhodčí?
Myslím, že poslední dobou se hodnocení hodně zlepšilo. Např. na světových pohárech už je to téměř bez problémů. Určitě je to složité, když prvních 10 kluků nebo holek jezdí takřka stejně a občas rozhoduje každá setina.

Kdo tě zaujal z jezdců v poslední době?
Asi Kanaďanka Chloe Dufour-Lapointe, jako jedna z prvních začala na závodech skákat salto s vrutem, i když ji za to rozhodčí zatím moc bodů nedávají.